Novověk A
do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1580–1668
Rod Kraticů (Krajíců?).
Historický přehled
Historie mlýna na Prádle
Samostatná stránka shrnuje dochované údaje o držitelích, provozu a klíčových událostech.
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
| Období | Držitel / rod |
|---|---|
| 1580–1668 | Rod Kraticů (Krajíců?) |
| 1654–1668 | Ondřej Krajíc |
| 1668 | Pavel Hánovský |
| 1668–1741 | Rod Hánovských |
| 1713 | Pavel a František Hanovský |
| 1741–1752 | Matěj Schiffner |
| 1741–1805 | Rod Šifnerů |
| od 1805 | Rod Honsů |
| 1808 | Antonín Honsa |
| 1875 | Josef Honsa |
| 1888 | Hons (RR) |
| 1895–1925 | Rod Eisnerů |
| 1925–1946 | František Blažek |
| 1925–1967 | Rod Blažků |
| 1967 | Rodina Bartkova |
| 1967 | Majitel |
Historická osa podle období
Novověk B
do zrušení poddanství (1620–1848)
1654
Berní rula: Ondřej Krajíc vlastní mlýn o 1 kole, 40 strychů rolí.
24. 10. 1668
Ondřej Krajíc prodává Pavlu Hánovskému mlýn na Prádle za 325 zl. rýn.; smlouva zahrnuje splátky i každoroční dávky do důchodu vrchnosti.
1668–1741
Rod Hánovských.
1713
Pavel a František Hanovský: mlynář na nestálé vodě, malých prostředků, zadlužený (obecní kronika 1700–1914, mGh).
1741–1805
Rod Šifnerů.
1752
Matěj Šifner s manželkou Johanou, oba svobodní (AS).
1805–1895
Rod Honsů.
1808
Antonín Honsa, mlynář prádelský, se ženou Johanou roz. Pichlovou; dále uváděna Josefa Bělohlávková z Vodňan (AS).
1828
Mlýn vlastní Anton Honsa (RŠ).
Novověk C
od zrušení poddanství (1848–1913)
1875
Josef Honsa, syn Antona Honsy; manželka Marie Kadlecová z Mitrovic č. 1 (AS).
1888
Prodej mlýna, majitel Josef Hons. (RR).
1895–1925
Rod Eisnerů.
První republika
(1919–1938)
1925–1967
Rod Blažků.
1930
František Blažek.
1932
Seznam a mapa vodních děl republiky československé (stav ke konci roku 1930): Bechyně 93/I, Potok Smutný, podnikatel Fr. Blažek, živnost mlýn, 1 Francisova turbína, normální výkon 15 ks.
Protektorát a poválečný vývoj
(1939–1949)
4. 12. 1941
Dopis OÚ Milevsko: podle vyhlášky ministerstva zemědělství č. 386/1941 Sb. byl na politickém okrese Milevsko zastaven provoz mj. ve mlýně Blažek František, Bechyně čp. 93.
19. 8. 1942
Zatčení mlynáře Františka Blažka za přechovávání zbraní (podle kroniky města Bechyně, zprac. J. Štefl 2014).
po válce
Mlynář František Blažek podle kroniky zemřel krátce po válce na následky útrap věznění.
1948
Provoz mlýna definitivně zastaven.
Komunistický režim
(1949–1989)
1967
Vdova Blažková s rodinou dcery Haškovými se stěhuje do Bechyně; mlýn kupuje rodina Bartkova k rekreaci.
1977
Majitel z Prahy.
Vývoj po roce 1989
po roce 1989
Majitel zde vybudoval penzion Mlýn na Prádle.
Obrazové podklady k rodům
Níže jsou vložené dohledané obrázky z veřejných archivů. U části položek jde o jmennou nebo rodovou souvislost (ilustrativní doprovod), nikoli o 100% ověřený přímý portrét konkrétní osoby z mlýna.
Kraticů / Krajíců
Možná vazba přes rod Krajířů z Krajku (erb rodu).
Zdroj: Wikimedia Commons – Coats of arms of Kraiger von Kraigk family
Rod Honsů
Jmenná shoda: Jan Honsa (1876–1937), český malíř.
Zdroj: Wikimedia Commons – Category: Jan Honsa
Rod Šifnerů
Jmenná shoda: Gottlieb Schiffner (1755–1795).
Zdroj: Wikimedia Commons – Gottlieb Schiffner
Rod Eisnerů
Jmenná shoda: archivní snímek podniku Sigmund Eisner Co. (1917–1918).
Zdroj: Wikimedia Commons / NARA – Sigmund Eisner Co.
Rod Blažků
Jmenná shoda: Ing. František Blažek (1867–1937).
Zdroj: Wikimedia Commons – Ing. František Blažek
Rodina Bartkova
Jmenná shoda: Ondrej Bartko (1915–2008).
Zdroj: Wikimedia Commons – Category: Ondrej BartkoZatím bez ověřené ikonografie
- • Ondřej Krajíc (osobní portrét nedohledán)
- • Pavel Hánovský / rod Hánovských (osobní portrét/erb nedohledán)
- • Matěj Schiffner (osobní portrét nedohledán)
- • Josef Honsa (osobní portrét nedohledán)
Události a charakter mlýna
- První písemná zmínka o existenci vodního díla.
- Vznik mlynářské živnosti.
- Hospodářský typ mlýna: poddanský.
Příjmení mlynářů
- Hánovský / Hanovský
- Šiffner / Šifner
- Mrzena
- Honsa
- Eisner
- Blažek
- Krajíc / Kratic
Mlynář František Blažek a období okupace
Podle kronikářského zápisu (zprac. Josef Štefl, 2014) byl 19. srpna 1942 mlynář František Blažek zatčen po udání kvůli ukrývání zbraní. Text uvádí i širší okolnosti případu, role místních osobností a poválečné soudní postihy udavačů.
Zobrazit podrobnější popis z kronikářského zdroje
Zápis popisuje zatčení Františka Blažka, následné vyšetřování i tvrzení o přímluvě Marie Feiklové u člena táborského gestapa Stumpfa. Dále jsou uvedeny okolnosti poválečného zatčení Josefa Trojáčka, reakce veřejnosti v Bechyni a svědectví o jeho udavačské činnosti.
Součástí textu je také zmínka o roli Václava Trojáčka a Bedřicha Devery, včetně uvedených poválečných rozsudků.
Dopis OÚ Milevsko (4. 12. 1941)
Úřadovna cenové kontroly zemského úřadu se sídlem v Táboře informuje o zastavení provozu vybraných mlýnů podle vyhlášky ministerstva zemědělství č. 386 Sb. ze dne 12. listopadu 1941.
- • Blažek František, Bechyně čp. 93
- • Cmunt Josef, Přeborov čp. 24
- • Dvořák Alois, Vratišov čp. 9
- • Kazimour Karel, Radětice čp. 79
- • Kozel Stanislav, Vlksice čp. 17
- • Lapka Stanislav, Milešov n. Vlt. čp. 25
- • Maděra Stanislav, Sepekov čp. 66
- • Machek František, Rataje čp. 42
- • Paukner Theodor, Zahořany čp. 33
- • Smrt Josef, Milevsko čp. 594
- • Zajíček František, Kamenice čp. 4
Prameny a poznámky
- Obecní kronika Bechyně (1700–1914), archivní poznámky označené v textu zkratkami AS, RR, RŠ, mGh.
- Josef Štefl (2014), zpracování podle Kroniky města Bechyně (str. 182, 279, 283, 284).
- Seznam a mapa vodních děl republiky československé, sešit 12, Praha 1932.
- Odkaz: severniceskobudejovicko.estranky.cz